Jak se nastavit na úspěch?

12.1. 2021Ondřej Hýbl

Mnoho lidí se zabývá otázkou, jak se stát úspěšnými. Odpovědí je hodně a žádná není univerzální a stoprocentní. My se teď podíváme na jednu ingredienci úspěchu, která určitě patří do těch nejdůležitějších – a tím je nastavení mysli. Ta totiž rozhoduje o schopnosti se učit, překonávat překážky či naší vytrvalosti.

Jakákoliv událost, která se nám stane není ani negativní ani pozitivní. Je prostě taková jaká je a záleží pouze na naší interpretaci, jak jí hodnotíme. Když narazíme na problém nebo uděláme chybu, může to být pro nás katastrofa nebo příležitost. Jak si ale tu situaci vyložíme nebývá úplně vědomé. 

Vychází to z našeho sebevědomí, zkušenosti, výchovy a prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Od našich rodičů jsme převzali vzory myšlení a chování, které se nám hluboce otiskly do našeho podvědomí. Stali se naší součástí a v určitých situacích se projevují automatickým jednáním. To jsou takové ty momenty, kdy se přistihnete – “ježišmarja já se teď chovám úplně stejně jako můj táta”.

Nejsme ale jen obětí výchovy a prostředí, protože máme vědomou mysl, která má možnost to změnit. A čím víc si naše vědomá mysl uvědomuje naše nevědomé programy, tím víc se stává opravdu vědomou a my tak díky tomu zažíváme větší svobodu v našem jednání. A pokud si uvědomíme naše postoje, tak jsme schopni je přehodnotit a změnit. 

Abychom uspěly v tom, co děláme, tak nestačí jen talent nebo inteligence. Zásadnější je naše vytrvalost a schopnost se učit. A to podle psycholožky Carol Dweck ovlivňuje naše nastavení mysli, které je buď fixní nebo růstové

Ve fixním se nacházíme, pokud si zrovna nevěříme a bojíme se vlastního selhání. Jsme uzavření, kritiku bereme jako útok a překážky jako nepřekonatelné hradby. To snižuje naší kreativitu a omezuje naše schopnosti. Naší energii totiž vydáváme na boj se strachem, jestli uspějem nebo selžem. 

Naopak v růstovém, rozvojovém nastavení mysli, jsme otevření, věříme si, kritiku bereme jako příležitost pro zlepšení, přijímáme nové výzvy, neustále se učíme, díváme se na situace z různých úhlů a hledáme nová řešení

Každý máme někdy nastavení fixní a jindy růstové a je užitečné sami sebe sledovat, kde se v různých situacích nacházíme. A pokud jsme schopni si své nastavení uvědomit, tak se také můžeme vědomě rozhodnout ho změnit. Naše sebevědomí totiž nemusí být závislé na našich schopnostech, ale na uvědomění, že máme právo něco nevědět a neumět a že naší hodnotu to před ostatními nesnižuje. 

Stejně tak mám právo i dělat chyby, protože to je ten nejlepší způsob učení. Naše kultura k nim má převážně negativní postoj, ale celá řada velmi úspěšných lidí se vyznačuje právě tím, že má k chybám pozitivní vztah. Strach z nich nás totiž podstatnou měrou blokuje a snižuje naší kreativitu.

Nejlépe to asi vystihuje výrok Alberta Einsteina: „Ten, kdo se nikdy nedopustil chyby, se nikdy nepokusil o něco nového.“ 

Pokud v našem životě převládne růstové nastavení mysli, tak se budeme cítit svobodnější a budeme mít víc energie a vytrvalosti. Díky tomu, že se přestaneme honit za dokonalostí a neustálém potvrzování vlastní sebehodnoty budem i tolerantnější k nedostatkům a chybám ostatních. Přispějeme tak ke snižení tlaku, který naše společnost a obzvlášť firemní prostředí vytváří a dáme prostor pro růst důvěrnějšího prostředí, kde každý může být víc sám sebou a ukázat to nejlepší, co v něm opravdu je.